Petra Procházková


Hojnost života i ve financích

Měsíc říjen mě s přicházejícím podzimem vedl k tématu HOJNOST a s ním i k většímu zastavení. K většímu klidu a vděčnosti. K ohlédnutí. I k pomyslnému novému začátku. Září, devátý měsíc roku, v sobě neslo energii dokončení a uzavření. Vnímám, že nás září, stejně jako předchozí měsíce hodně tlačilo opustit nefunkční, uzavřít, co bylo otevřené a vstoupit do toho, co se rodilo celý tento rok. Do větší síly, větší zodpovědnosti, větší upřímnosti a pravdě, větší svobody. Říjen, s číslem deset, nás vede k novému začátku. Desítka se v numerologii často vnímá jako návrat k jedničce – nová cesta, nový krok, nová možnost. Už ne začátek „na prázdno“, ale začátek nesený zkušeností toho, co bylo. Už nejdeme s prázdnýma rukama, i když se tak mnozí z nás mohou po tomto roce a transformaci cítit .. že „nezbylo nic“, ale ve skutečnosti do tohoto nového prostoru vstupujeme s plným košíkem toho, co jsme nasbírali.

A proto se pojďme zastavit a nahlédnout, co se v našem košíku nachází za úrodu, kterou možná jen nevidíme. Teď to není o tom, co ještě chceme získat, ale o tom, co už máme, co si dovolíme přijmout a nechat růst dál.

Hojnost totiž není statická, ale cyklická – chvíli sklízíme, chvíli sejeme. Stejně jako v přírodě nic není přímočaré, ale děje se v cyklech. My často ale máme pocit, že pokud nesklízíme nonstop, něco je špatně. A zároveň se zapomínáme dívat na to, že když v jedné oblasti zaséváme, v druhé možná právě sklízíme. Možná nyní nemáš vztah, po kterém toužíš, ale máš prostor, kde nabíráš vnitřní sílu sebe sama, která tě obohacuje. Nebo ti možná nevyšel tvůj projekt, pracovní příležitost, ale večer sedíš u večeře za stolem se spřízněnou duší. Možná nemáš peníze na dovolenou na Maledivách, ale mohla sis dnes v obchodě koupit zdravé jídlo. Nezapomínejme se dívat na svůj život jako na celek.

Kde hojnost začíná?

Čím vlastně ta skutečná hojnost je? Spousta z nás si hojnost spojuje s financemi. Já se jí pokusím v tomto sdílení rozdělit na několik rovin. Hojnost totiž není jen o financích. Je to kvalita života, schopnost vidět, co už máme a dovolit si přijímat. Je to pocit. Je to postoj, kterým se rozhodneme věci a život vidět. 

Když se řekne HOJNOST – co jako první vyskočí ve tvé mysli? A jak se to projevuje ve tvém těle?

Já sama jsem většinu svého života vnímala hojnost jen skrze finance. Měla jsem v této oblasti velké bloky a zakořeněná nastavení, které ve mě hojnost potlačovaly, namísto aby ji rozvíjely. Neuměla jsem vidět hodnotu toho, co nám život nabízí každý den, možná i každou minutu našeho života, jako přirozený dar. Dovolím si pár z nich proto připomenout, nám všem ..

DECH – každý nádech a výdech, rytmus života. ÍRODA – barvy podzimního listí, vůně květů, šumění větru, zpěv ptáků, hvězdné nebe, dotek vody. SLUNCE a MĚSÍC – světlo, teplo, energie, jemné měsíční vedení. TICHO a ZVUKY – klidné chvíle, praskání dřeva v ohni, šum moře, smích, hudba. LIDSKÝ KONTAKT – objetí, úsměv, laskavé slovo. POHYB TĚLA – možnost chodit, tančit, protáhnout se, cítit živo(s)t. VNITŘNÍ SVĚT – naše sny, intuice, fantazie, nápady. EMOCE – i ony jsou velkým darem, který nás učí, obohacuje a ukazují, že žijeme. PŘÍTOMNOST – okamžik, kdy si dovolíme zastavit, vnímat a prostě být.

To vše máme od života „zadarmo“, a přitom právě v těchto maličkostech se skrývá hluboký pocit hojnosti, která přichází přirozeně – stačí si ji zvědomit a přijmout. Spoustu věcí v našem životě bereme jako samozřejmost. Automaticky. Ale právě tím nám ta skutečná podstata hojnosti uniká.

Podzim jako obraz hojnosti – sklizeň.

Pojďme se tedy zastavit a ohlédnout se na svou letošní (možná i životní) osobní sklizeň. Nejen toho, co všechno jsme dokázali, ale toho, co jsme prožili a přijali.

Co jsem tento rok sklidil/a? Jaké zkušenosti, vztahy, okamžiky, dary přírody a života?

Pro mnoho z nás je podzim obdobím, kdy končí léto, a můžeme mít pocit, že o něco přicházíme. O teplo, světlo, dlouhé večery venku, vůni slunce na kůži.

Pojďme se ale zkusit na podzim podívat jako na čas, kdy se ukazuje pravá tvář hojnosti – v plodech, zkušenostech nebo i v pouštění toho, co už odsloužilo. Čas, kdy vzniká prostor užívat si v klidu to, co jsme sklidili. Příroda nám to krásně ukazuje. Ukazuje, že každé semínko zaseté na jaře může přinést plody. Stromy uvolňují listí, pole vydávají poslední úrodu. Je čas hojnosti a uvolňování. Čas zklidnění. A právě příroda nám tuhle cykličnost připomíná – že po sklizni přijde čas odpočinku a klidu. Čas tělo zahřát na kůži namísto sluncem teplým svetrem a třeba kávou při podzimní procházce parkem. Nic nekončí, jen se proměňuje v čase. Přirozeně. A přináší novou formu bohatství.

9ea989b3-7d41-4ce3-a7ea-08bbee8ccd33

Sklizeň v našem životě

Každý z nás letos něco zasel – v podobě práce, vztahů, vnitřního růstu. Je čas podívat se, co už se urodilo: Co se podařilo dokončit? Co se proměnilo? Co v nás zůstává jako zkušenost? Pozor! Někdy je to i semínko, které teprve klíčí, ten jeden milimetr, který má ale větší váhu, než mnohdy vidíme.

Často to vidím i na konzultačním křesle. Mnohdy klienty nevidí, co všechno se v jejich životě proměnilo a jakou sílu to má. Čím vším je nový úhel pohledu, nebo vnitřní transformace obohacují v každodenním životě. 

I každá naše zkušenost – i ta špatná, nás obohacuje na našich cestách životem. Hojnost není jen o viditelných výsledcích, ale také o pocitech, které prožíváme v různých situacích. O větší svobodě. O větším klidu. O větší jistotě a síle, kterou cítíme v sobě.

Sklizeň v těle a duši

Jak o nás během roku pečovalo naše tělo a jak jsme my pečovali o něj? Co všechno nám umožnilo prožít? V jakých chvílích jsme dovolili našemu tělu, aby si odpočinulo, posílilo, nebo naší duši, aby rozkvetla, a objevila novou sílu? Je čas DĚKOVAT – tělu, sobě i životu.

Já sama jsem letos mohla ve vědomější úrovni prožít jaké to je, když už naše tělo nemůže a nemá z čeho brát, a jak snadné je na něj zapomenout, i když všechno děláme „správně“. Někdy už ale naše tělo nestojí o další návštěvu fitka, hodnocení „ne-správného“ jídlo, další projekt, další výkon a tlak, další role, za kterými se skrývají masky, nebo další rozhovory, které vyčerpávají … Stojí jen o klid a ticho. O nové tempo, které v nás zrálo, nebo jsme na něj možná jen zapomněli. (více ve článku Tichý návrat k sobě)

Uvolnění a odevzdání

Stejně jako stromy pouští listí, můžeme se i my ptát: Co už nepotřebuju dál nést? Sklizeň a hojnost není jen o tom, co si odnášíme, ale i tom, co necháváme odejít, aby bylo místo pro nové. Někdy nás totiž to, že se něčeho vzdáme nebo o.pustíme, namísto toho, abychom to drželi, může nesmírně obohatit.

Často se snažíme mít vše pod dohledem a kontrolou a držet otěže pevně v rukou. Dokážeme je ale i pustit a uvolnit se? Protože právě v tomto sevření se hojnost nemůže nadechnout. Uvolnění a odevzdání neznamená pasivitu nebo rezignaci. Je to spíš vnitřní důvěra – že se život postará, že nemusíme tlačit a spěchat, abychom dostali, co potřebujeme. 

Teprve když si dovolíme odevzdat se proudu života, otevřeme v sobě prostor, do kterého může přijít něco nového, často i krásnějšího, než bychom hlavou vymysleli. Je to stav, kdy se naše srdce říká: „Ano, jsem připraveno přijímat.“ V tomto prostoru se hojnost stává přirozenou součástí nás jako dech, který nás nese.

Hojnost jako finanční energie

Peníze jsou forma energie, která proudí – stejně jako dech nebo voda. Když stojí, zatuhnout. Když proudí vědomě, přináší lehkost. Není to jen prostředek k nákupu věcí, ale i k tvoření, sdílení a podpoře toho, co má smysl. Samy o sobě nám totiž hodnotu nepřinášejí – pokud to tak, jako mnoho lidí, a i já jsem k nim patřila, nemáme podvědomě, možná i vědomě nastavené. To, co přináší, tu skutečnou hodnotu a obohacení, je právě v tom, co skrze ně přichází.

Co se v tobě odehrává za pocit, když se řekne peníze?

To, jak to v životě s penězi máme velmi ovlivňuje náš vztah k sobě. Je přímo odrazem financí v našem životě. Zda jich máme dost anebo málo. To, jak k nim i k sobě promlouváme a jaké vnitřní dialogy vedeme. Naše vnitřní nastavení se často odráží v toku peněz. Všechno, co jsme doma v dětství viděli i neviděli. Vše, co jsme prožívali okolo peněz a hojnosti a další životní zkušenosti a vnímání života se promítá do této oblasti. Mnohdy se tak děje, že více, než o realitě je to právě i o našem nastavení. Protože i milionář může mít pocit, že má málo a naproti tomu člověk s málem se může cítit bohatý a v dostatku. I malé částky totiž mohou být projevem velké hojnosti, pokud vnímáme jejich hodnotu.

Kde si sám/sama bráním v dostatku? Čemu (ne)věřím? 

Zkus se zamyslet, jaké přesvědčení nebo limity v sobě máš v oblasti peněz. Já jsem například nikdy nevěřila, že peníze jsou pro mě. Měla jsem peníze spojené jen s výdaji, a tak často bylo „jen“ na složenky. Vyrůstala jsem v prostředí, kde jich nebylo nazbyt. Často jsem slýchávala od mamky „nemám peníze“ a tak jsem do světa šla s přesvědčením, že peněz je málo, a že pro nás (mou rodinu/mě) tady nejsou. Naproti tomu, jsem si na své cestě, když jsem si všechny nastavení z dětství vyléčila, prožila zkušenost, že i když jich je na účtu dost, pocit nedostatku nikdy nevyrovnají. Pokud jde totiž o náš vnitřní nedostatek, nic z vnějšku ho nenaplní, ani peníze.

Vděčnost za to, co je, otevírá dveře dalším možnostem a hojnosti. Vnímání hodnoty peněz a toho, co díky nim máme. A teď nemyslím v hlavě, ale skutečně hluboká, prožitá vděčnost. Stačí se rozhlédnout po tom, co nás obklopuje v našich domovech. To všechno je proměněná finanční energie a hojnost. Hrneček, ze kterého piješ kávu, křeslo, ve kterém sedíš i knížka, která leží na nočním stolku. Zkus si projít svůj domov a zvědomit si hodnotu všeho, co vidíš. Co ti to přináší? Jak se díky tomu cítíš? 

Pustit do svého života více vděčnosti a pocitu uspokojení je příležitost k tomu, aby se pocit hojnosti začal proměňovat a sílit. Peníze jsou energie, která nás nemá stresovat, ale podporovat.

Kudy peníze přichází a kudy odchází?

Udělej si revizi financí. Možná zjistíš, že po malých částkách mizí za věci, které pro tebe nemají velkou přidanou hodnotu anebo je dokonce možná nepotřebuješ. Jak jsem na tom s tvořením rezerv? Čekáš, co zbyde, nebo je bereš jako pravidelnou součást příjmů. Mnohdy je to o tom, že nemáme přehled nebo jedeme v návycích, které v hmotě způsobují, že finanční hojnost „není vidět“ a peníze se nám kutálejí z účtu na „nesprávná“ místa. Dobré je si i zvědomit, kudy přichází. Z jakého směru proudí? Je jeden, nebo je jich více? Protože například i finanční dárek k narozeninám je forma příjmu, který mnohdy přehlížíme.

Umím si dovolit přijímat víc, než potřebuju? Jaký pocit mám, když peníze vydávám?

Finanční hojnost není jen o částkách na účtu, ale i o našem vztahu k proudu energie, který peníze představují. Je to energie za energii. Když je posíláme dál, stávají se součástí většího koloběhu hojnosti. I malé kroky, drobné částky a vědomá volba, kam svou energii vložíme, mohou být velkým projevem důvěry v život. Skutečná hojnost přichází tehdy, když se umíme cítit v bezpečí nejen s tím, co máme, ale i s tím, co dáváme.

Na druhé straně je hojnost i o přijímání. Pokud v hloubce sebe věříme, že si zasloužíme být podporováni, přijímat a žít v lehkosti, pak se tato vnitřní jistota přirozeně promítá i do oblasti peněz. Když se spojí naše zdravá sebehodnota a dovolíme si být odměňováni za to, co přinášíme světu, hojnost má prostor rozkvést.

Naopak, když o sobě pochybujeme, bojíme se říct si o odměnu, nebo zůstáváme roli, kde jsme nerespektování a ve vnitřním přesvědčení, že „nemáme nárok“, často se to odráží v nedostatku nebo neustálém boji o finance.

O čem tedy hojnost je?

Hojnost není vzdálený cíl, ale přítomný stav – je v dechu, v přírodě, v lásce i v penězích, které proudí jako energie. Stačí se zastavit a otevřít se jí. To, co spojuje hojnost života i finanční hojnost, je vnitřní pocit důvěry a dostatku, protože hojnost není o množství, ale o VĚDOMÍ, že už teď máme dost. O tom, že se cítíme naplnění už teď. Je o otevřeném srdci, vděčnosti a ochotě přijímat. Vede nás k návratu k sobě, k hlubokému vědomí vlastní hodnoty a k důvěře, že život nás nese a je o nás postaráno.

Nevychází zvenku, ale zevnitř a když se učíme vidět ji ve všednosti, přichází i ve finanční rovině – jako přirozený důsledek našeho vnímání a postoje. 

Já sama jsem na sebe tohle téma v posledních dnech nechala jemně působit. Právě ve chvílích, kdy jsem sama stála před velkým finančním rozhodnutím jsem se musela nadechnout do důvěry. Nenechat se strhnout hlavou, která chtěla vidět málo, ale napojit se na srdce, které vidělo vše, co to skutečně přinese. Začala jsem o to víc hledat v každodennosti, všímat si a prožívat, co všechno pro mě život má, co já už mám, a co mi už nikdy nikdo nevezme, protože je to ukryto ve mě. Ještě víc jsem začala vnímat bohatství svého vnitřního světa a také bohatství v každém nádechu a kroku, kterým mě nese moje tělo. Ve všem, co mám i v tom, co nemám, protože to možná nemá být moje – ne teď, možná nikdy. A čím víc bohatství jsem viděla a vnímala, tím bohatší jsem se cítila. Moje tělo i duše začínaly zase zářit a já s přicházejícím podzimem cítím tu nejkrásnější vůni svobody a klidu, ke kterým jsem celý tento rok směřovala.

Přeji Ti proto, ať dokážeš vnímat hojnost ve svém životě každý den – v maličkostech i ve velkých věcech. V radosti i klidu. Ať pocit dostatku a důvěry naplňuje Tvé srdce a otevírá Ti cestu k tomu, co je pro Tebe skutečně důležité. 

S láskou, Petra